Síra v půdě a rostlinách

 


Sírany se v půdě chovají stejně jako dusičnany

Dusík i síra představují v rostlinách základní stavební kameny pro syntézu proteinů. Nedostatek síry značně snížuje efektivní využití dusíku a omezuje syntézu proteinů. Už od časů industrializace pocházelo velké množství síry v půdě ze znečistění atmosféry oxidem siřičitým (v důsledku spalování fosilních paliv). Vzhledem ke snižování emisí a omezování tohoto zdroje atmosférické síry je nyní aplikace vyvážené výživy o to důležitější. 

Rostliny jsou schopné přijmout síru z půdního roztoku pouze ve formě síranů. Stejně jako okamžitě dostupné dusičnany jsou i sírany náchylné k vymývání. Síranová hnojiva se proto doporučuje aplikovat na jaře tak, aby je rostlina mohla přijmout během období aktivního růstu stejně jako dusičnany. Síra je spolu s dusíkem potřebná pro tvorbu bílkovin, a proto je podobné i načasování přijmu těchto živin.  


infoElementární síra

Zatímco sírany z hnojiv jsou rostlinám okamžitě dostupné, při aplikaci elementární síry musí nejprve v půdě dojít působením bakterií k přeměně na sírany. Tato oxidace může trvat i několik měsíců, takže sírany nemusí být k dispozici tehdy, když je rostliny potřebují.

Syntéza proteinů

Síra je v rostlinách potřebná pro řadu vývojových funkcí. Stejně jako dusík je především stavební částí proteinů. Mezi obsahem síry a dusíku v rostlinách existuje úzká souvislost. U většiny rostlin připadá na každých 12kg přijatého dusíku 1kg síry (2,5 kg SO3).

 

PŘÍJEM SO3 V PRŮBĚHU PĚSTEBNÍ SEZÓNY U PŠENICE, BRAMBOR A ZELÍ
SO3 UPTAKES BY WHEAT, POTATO AND CABBAGE DURING THE GROWING SEASON

Brukvovité jako je řepka, zelí či kapusta vyžadují mnohem více síranů. Extra dávku síry potřebují pro produkci glykosinolátů, které používají pro svoji obranu.

Síra, narozdíl od dusíku, se po vstupu do rostliny nepohybuje proti směru transpiračního proudu, a proto například rostlina nemůže podpořit nový růst tím, že by síru odebrala ze starších listů. K uspokojení všech růstových nároků je proto nutná dostatečná a stálá dodávky síry z půdy. 

Příznaky nedostatků síry zahrnují žloutnutí nově rostoucích mladých listů. Naopak nedostatek dusíku se projevuje nejprve na starších listech.

Nedostatek síry u řepky se může rovněž projevovat fialověním a otáčením okrajů mladých listů směrem nahoru, opožděným a dlouhým kvetením, bledě zbarvenými květy a tvorbou menšího množství malých šešulí.

Nebezpečí nedostatku síry může vzrůstat v zemích, kde klesá hladina atmosférické síry v důsledku snižování emisí způsobených spalováním fosilních paliv. Ve Spojených státech a v Evropské unii podstatně klesly emise oxidu siřičitého. Podle Earth Observatory (která sdílí data z výzkumu NASA) je snížení obsahu síry v atmosféře patrné i v Asii, což je oblasst světa, kde se vyprodukuje nejvíce oxidu siřičitého. Emise oxidu siřičitého v Číně ve dvou obdobích v prvních dvou dekádách tohoto století ukazují setrvalý pokles atmosférického znečištění, což, podobně jako v jiných post-industriálních oblastech světa, povede ke snížení dostupnosti síry v půdě.

NĚKOLIKALETÝ PRŮMĚR KONCENTRACÍ OXIDU SIŘIČITÉHO Z MĚŘENÍ OMI V LETECH 2005–2007
Zdroj: NASA Earth Observatory

NĚKOLIKALETÝ PRŮMĚR KONCENTRACÍ OXIDU SIŘIČITÉHO Z MĚŘENÍ OMI V LETECH 2011–2014
Zdroj: NASA Earth Observatory